sobota 5. září 2015

Začátky

Nejdřív bych se chtěl svým potenciálním čtenářům představit. Jmenuji se Petr Novotný, ale na internetu vystupuji vždy pod různými pseudonymy - Peter Deer, S i t r a. Je mi 19 let a mám spoustu skromných radostí. Nejraději ve svým volným čase tvořím hudbu, trávím čas se svou Milou (nejradši v kavárnách) a čtu si. Kdybych se pokusil popsat svůj temperament, přiřadil bych se spíše k melancholikům. Nejčastěji tiše poslouchám, co se kolem děje, ale téměř nikdy se pořádně neprojevuji.




Mezi mou oblíbenou hudbu patří čerstvě vydané album Foals - What Went Down. Je to láska na první poslech (a rozhodně ne poslední). Naprosto miluji film The Sixth Sense a Adriena Brodyho.

Mými fóbiemi jsou: arachnofobie - vůbec se za to nestydím, a strach z oslepnutí (mám své důvody). Kupodivu netrpím kynofóbií ( strachem ze psů ) přestože mě kdysi jeden dost ošklivě pokousal - proto mě na Twitteru můžete najít pod pseudonymem TheGuyWithScar.

Doufám, že jsem nikoho neodradil. Nakonec bych se chtěl podělit se zážitky z dnešního dne.

Začalo to jako velice nepříjemný den. Hned po probuzení mi bylo přikázáno, abych šel pracovat na zahradu (a já vážně nerad pracuji). Ale naštěstí mě po několika hodinách osvobodil můj otec. Od té doby, co se rodiče rozvedli, se můj vztah s tátou dost zkomplikoval a moc času jsme spolu netrávili, proto pro mě bylo dvojitě radostnou zprávou, když mi zavolal a řekl, že spolu pojedeme do Prahy.

V Praze bylo blaze, o tom žádná. Navštívili jsme mou oblíbenou Ikeu, kde jsem své Milé koupil polohovací dřevěnou figuru, která funguje jako předloha, když se pokoušíte nakreslit postavu v určité poloze. Také strávili několik hodin v knihovně a v antikvariátu, kde jsem si málem koupil knihu, která pojednává o názorech na existencialismus všech filosofů, kteří se touto problematikou zabývali. Dále při procházení Paláce Knih jsem narazil na Hawkingovu Stručnou historii času - tentokrát jsem neodolal, neboť jsem o této knize slyšel mnohé a již delší dobu si ji chtěl přečíst. Další etapou byla Kafkova pieta u Národní. Bylo to snad poprvé, co jsem viděl více způsobů otáčení sochy. Zajímavý zážitek, zvlášť když se Franzova hlava vlnila, jako bych požil LSD.

Den jsme zakončili lenivým procházením ulic Prahy za zvuku hudby, která vycházela z Náplavky.

Dnešek se velice vydařil a přinesl s sebou dost událostí, které mi dokázaly spousty věcí, jež mi otevřely oči a pomyšlení o sobě samém.